Farm Achalteke Tukleky
PŘEHLED RODIN KLISEN V AT POPULACI
Protože mě zajímalo, jak se měnilo zastoupení jednotlivých rodin v průběhu let a také jak se projevil „odchod“ turkmenské populace, vytvořila jsem tabulku s přehledem rodin.
Kromě základních údajů k jednotlivých zakladatelkám (jméno, barva, datum narození, otec, matka) je u každé rodiny uveden počet klisen poprvé registrovaných jako chovné, a to v 6. plemenné knize (fakticky se jedná o 4. díl plemenné knihy, PK achaltekinců začínají plemennou knihou č. 3) + procentuální zastoupení v mateřské populaci, dále v 9. plemenné knize (poslední svazek, ve kterém je kompletně zahrnuta i turkmenská populace AT) a nakonec v 11. díle PK (poslední svazek, který vyšel). V posledním sloupečku jsou křížkem označeny rodiny, jejichž představitelky jsou aktivně využívány v chovu v ČR. V poznámkách, označených * jsou uvedeny alternativní názvy rodin, se kterými se můžete setkat ve starší literatuře, anebo naopak nové (např. rodina Kepderi je v 11. díle PK označena jménem matky Temri, atd.). U rodiny 647 Egozy (Egoza je matkou zakladatele linie 828 Fakirpelvana), která dnes již neexistuje, jsem do poznámky uvedla poslední zástupkyni této rodiny, a to v 8. díle PK se objevující 2053 Seilči.
„Ruka, která kolébá kolébku, vládne světu“
To, že kvalitní klisna je základem chovu, vám potvrdí téměř každý chovatel. Přesto byla úloha klisen často přehlížena (nejen u achaltekinských koní) a větší význam se tradičně přisuzoval hřebcům. Z jedné strany je to pochopitelné – hřebec za svůj život může zplodit několikanásobné množství potomků, než klisna. V tomto směru je achaltekinský svět specifičtější v tom, že pokud hřebec nemá zázemí silného hřebčína s dostatečným počtem klisen, málokdy dostane šanci zplodit více jak jednu-dvě desítky potomků, v Evropě pak často i méně. O to více nabývá na významu právě klisna.
„Mateřská síla je cestou k úspěchu."
-Ken McLean-
Teoreticky potomek dostává od každého ze svých rodičů 50 % genetického materiálu. Přesto je ještě cosi zcela specifického, cosi navíc, co je schopna předat pouze klisna, a to je mtDNA (mitochondriální DNA).
MtDNA se nachází v mitochondriích, které jsou součástí každé buňky (v buňkách se jich nachází desítky tisíc) a slouží jako továrny na produkci energie ve formě ATP. Žádný z orgánů by nemohl hladce fungovat bez stálé dodávky energie. Zjednodušeně řečeno, čím lépe mitochondrie pracují, tím vitálnějšího a výkonnějšího koně máme. I v rámci achaltekinské populace můžeme sledovat některé rodiny, které stabilně produkují výkonnější koně, než jiné.
Dnes již existuje řada chovatelských teorií (ať podložených či nepodložených), které ukazují na souvztažnost klisny (rodiny) a výkonu (Rasmussenův faktor, X-heart faktor), případně dalších vlastností a vloh vázaných právě na rodinu (studie na holštýnských koních potvrdila, že některé rodiny předávají vlohy pro drezuru, jiné pro skoky).
